Blog byl založen: 12.10.2011

Fall into darkness - 18. Kapitola

12. dubna 2013 v 22:30 | Michelle |  Fall into darkness
Konečně se tady taky něco děje.. :D Popravdě ani nevím, jak dlouho bude ještě tahle povídka trvat.. Zvažuju i druhou sérii, ale uvidíme.. :)


Zayn vylezl po žebříku za mnou nahoru. Opřela jsem se zády o zeď mého domečku a sesunula se k zemi, takže jsem seděla. On mě napodobil a zadíval se na mě. "Řekni mi, co tě trápí. Chci znát tvoje myšlenky a problémy, abych ti mohl pomoc."

"Zayne." Vydechla jsem. "Je to komplikovanější, než si vůbec myslíš."

"Na tebe mám času vždycky dost, takže začni mluvit, jestli chceš stihnout tu večeři u tvé mamky." Položil mi ruku na rameno a pobídl mě, abych začala.

"Začala to smrtí otce. Utápěla jsem se v depresích a trvalo dlouho, než jsem se s tím vypořádala. Ale pořád to bylo lepší tehdy než teď. Nedávno jsem zjistila, že jsem čarodějnice a mám porazit temnotu. Sama tomu nerozumím, ale potom se mi do života připletli dva lidi, které jsem si zamilovala. Louis a ty. Ty jako můj milovaný přítel, pro kterého bych zemřela. A Louis? Můj blízký přítel, který mi dokáže poradit s problémy, které mám tak často." Odmlčela jsem se. "Dokázala jsem žít s faktem, že jsem čarodějnice, ale potom to nabralo větší obrátky. Louis a Niall, jeho kamarád, jsou upíři a mě trvalo, než jsem si uvědomila, že ani jeden mi neublíží. A pak tu byla Alice, která napadla mého nejlepšího kamaráda Liama a málem ho zabila." Po tvářích mi stékaly slzy.

"Alex."

"Ona mi řekla, že ty jsi vlkodlak. Šla jsem za tebou, protože jsem chtěla vysvětlení. A ty jsi mě políbil a všechno pro mě začalo dávat smysl, když jsem si uvědomila, že ani ty nejsi můj nepřítel. Potácím se mezi dobrem a temnotou a já vím, že i já do ní zapadám a neuteču z ní. Jenže Kate se chce zaplést s Harrym, který není pro ni ten pravý. Ničí náš vztah a myslí si, že je oblíbená. Není. A Britt? Je to první holka, která mi rozumí. Doufám, že nikdy nepřijde na to, že jí zatajuju pravdu stejně jako Leeyumovi." Sklopila jsem pohled. "A víš, čeho se bojím nejvíc? Že se někomu z mých nejbližších něco stane a bude to moje vina. Neunesla bych to."

"Nic takového se nikdy nestane. Nemusíš se bát. Všichni tu vždycky budou pro tebe a nikdo jim neublíží." Snažil se mě uklidnit, ale mě slzy po tvářích tekly proudem.

"Jenže co když se někdo dozví o nadpřirozenu a zavrhne mě? Brittany, Liam nebo někdo jiný?

"Nikdo takový tě neopustí, protože pravý přátelé a rodina vždycky zůstanou." Pohladil mě po vlasech. "Zbytečně se strachuješ."

"Zayne, já…" Sklopila jsem pohled. "…nemůžu takhle dál žít. Lžu všem okolo sebe a bojím se, že i ty jednou budeš stát proti mně.

"Ale no tak! To se nemůže nikdy stát. Sama nejlíp ze všech osob víš, jaký jsem. Víš, co ode mě můžeš čekat a znáš moje city k sobě." Chytl mou tvář do svých dlaní. "Jsi jediná osoba, kterou jsem někdy takhle šíleně miloval."

"Ty jsi jediný, koho jsem kdy milovala." Setřela jsem si slzy ze svých tváří. "Tak pojď, mamka určitě čeká s večeří."

+-+-+-+-+

Seděla jsem na posteli ve svém pokoji. Zayn byl dole u mamky a já jsem se odešla nahoru převléct. Sundala jsem ze sebe oblečení, které jsem měla a pouze ve spodním prádle jsem se začala přehrabovat oblečením ve skříni.

Stála jsem před zrcadlem a nespokojeně se dívala na svou postavu. Nikdy jsem s ní nebyla spokojená, ale dneska to bylo katastrofální. Měla jsem na sobě červené šaty nad kolena, které byly na jedno rameno. Na nohou jsem měla stejnobarevné boty se stříbrným páskem. Na uších jsem měla zlaté náušnice, které se skládaly z malých kruhů, které dohromady dávaly kosočtverec. Na krku se mi pohupoval zlatý řetízek se srdcem. Byl otevírací, ale málokdo to věděl. Uvnitř jsem měla fotku svého otce a na druhé půlce byla vyryta věta, kterou mi vždy říkával, protože chtěl, abych si to pamatovala. Stálo tam nakloněným a ozdobným písmem: Nikdy nezapomeň na to, kdo jsi. Musíš být sama sebou.
Nikdy jsem si toho příliš nevšímala, ale nyní už jsem těm slovům rozuměla. Dává mi smysl vše.

Seběhla jsem schody a na třetím se zastavila. Dívala jsem se do očí Zaynovi, který ani nevěděl, co říct. Máma postávala kousek od nás a hrdě mě sledovala.

"Jak je možná, že jsem vždycky překvapený tvou krásou?" Otázal se mě Zayn a já pouze pokrčila rameny a sešla k němu.

+-+-+-+-+

Seděla jsem vedle Zayna u stolu a dívala se na svou matku, která si pochutnávala na zeleninovém salátu. Vidličkou jsem se v něm přehrabovala a napichovala světle zelené listy salátu.

"Mami?" Zamumlala jsem s plnou pusou.

"Copak?" Spolkla kus svého jídla a zadívala se na mě.

"Co si o Zaynovi myslíš? Jak na tebe působí?"

"Myslím si, že je to dost sympatický hoch, který tě dělá šťastnou. Ale i přes to… Pamatuješ, co jsi mi říkala ráno?" Přivřela jsem oči a pod stolem jí kopla. "Co?"

Naklonila jsem hlavu na stanu. Jako vážně? Mami!

"Chci říct, že… Pamatuješ si, jak jsi mi ráno o Zaynovi vyprávěla?"

"Ano?" Povytáhla jsem na ní obočí.

"Víte vůbec, že tu ještě sedím?" Povytáhl na mě obočí Zayn a já se zasmála.

+-+-+-+-+

Konverzace u stolu se odvázala a máma se se Zaynem poznala blíž. Troufnu si říct, že mi ho schvaluje. Doufám tedy. On pěkné chvilku nás odtrhl zvonek u dveří. Už jsem se zvedla, ale Zayn se tam rozhodl jít za mě. Dlouho se nevracel, což mi bylo divné. Vydala jsem se teda za ním a zůstala překvapeně stát u dveří, když jsem si všimla osoby, která přišla. Byl to Niall.

"Ni? Co se stalo, že jsi přišel?" Zeptala jsem se ho tázavým tónem.

"Louis má problémy. Nějaký lovec se dostal do našeho domu a Louise unesl."

"Co?" Vykřikla jsem zoufale. "Musím ho jít zachránit!"

"Asi bych měl jít." Ozval se Zayn.

"Zayne, on je kamarád a je v nesnázích."

"Já to chápu! Uvidíme se zítra ve škole?" Zeptal se.

"Nemyslím si, že to vyjde. Alex bude muset provést hledací kouzlo, a jestli ho lovec zavezl někam daleko, bude náš návrat trvat." Odpověděl za mě Niall a já kývla.

"Proč by ale toho Louise unášel? Co by z toho měl?" Povytáhl obočí Zayn. Pravda, proč?

"Původně jsem si myslel, že z pomsty. Ale k tomu nemá důvod. Jde o Alex. Chce ublížit jí. A tím, že jí odřízne od Louise, to zvládne."

"Co?" Podivil se Zayn a já s ním.

"Unesl ho a ví, že za ním půjdeš. Neměla bys tam chodit, Louis by si to nepřál. Ale já vím, že půjdeš. Takže se převlékni do něčeho pohodlného a já počkám venku, ano?" Zeptal se Niall, já kývla a on si odešel sednout ven na schody.

Zayn mě chytl za ruku a hleděl mi to očí, když mě odtáhl dál ode dveří. "Zbláznila ses?" Vyjekl. "Může se ti něco stát. Můžeš nedej bože zemřít!"

"Nešil. Jsem silná čarodějnice…" Ani jsem nedořekla větu. Nejsem silná! Jenom si to myslím. "…možná nejsem, ale i tak tam půjdu. Taky bys šel, kdyby se jednalo o Alice."

"Dobře, ale zavolej mi." Naklonil se ke mně a políbil mě. "Zítra po škole si tě zkontroluju a zanesu ti sešity k opsání."

"Miluju tě." Vydechla jsem a rozeběhla se do svého pokoje, převléci se.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Isa Isa | Web | 14. dubna 2013 v 12:18 | Reagovat

Byl to pěkný díl. :-) Jen je mi líto, že se Zayn ani nenabídl, že by šel s nimi, aby Alex ochránil, ale určitě k tomu měl nějaký důvod. :-) Těším se na další díl. :-)

2 Jenny Jenny | Web | 25. dubna 2013 v 14:07 | Reagovat

Oooo ^^ Už jsem vyhlížela. Přečetla jsem si to už dřív ale nějakt jsem se nedokopala ke komentování. I am sorry. Byla úžasná a těším se na další :)

3 Susan :D Susan :D | E-mail | Web | 20. května 2013 v 11:33 | Reagovat

Dnes som si prečítala celý príbeh a je fantastický! Nemám slov. Dala si dokopy moje 2 najobľúbenejšie veci :-D Nadprirodzené tvory a ONE DIRECTION! Vždy hľadám nejakú stránku, kde by som našla taký príbeh a konečne som ho našla!!!! :-D však dáš čo najskôr ďalšiu časť? Prosíííím ;-)

4 Michelle Michelle | Web | 20. května 2013 v 20:19 | Reagovat

[3]: Hned zítra, slibuju :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
Copyright © 2011 - ? | FanFictions | Michelle-Stories
Hosting | blog.cz